V pátek 26. 1. 2024 vycestovali žáci 2. – 5. ročníku do Brna za gorilou. Pokud byste si ale mysleli, že jeli do ZOO, byli byste na omylu. Jejich cesta vedla do Divadla Polárka na představení Gorila a já.

“Když mi bylo devět, adoptovala mě Gorila.”

Jednoho dne si to do děcáku přiharasí polorozbité Volvo a vystoupí z něj… Gorila. Malou Jonnu si odsud odveze k sobě domů – do sběrného dvora.

Žere Gorila děti? A jak má vlastně vypadat správná maminka?

Příběh o tom, že nic není takové, jak se na první pohled zdá. O tom, že za paznehty a opičím šklebem se dost možná skrývá láskyplné srdce. O ostychu, strachu, důvěře a o tom, že sběrný dvůr může být ten nejlepší domov na světě.
A když o ten domov náhodou přijdete, pořád ještě existuje jedno místo, kam se dá jít. Kde to je? Přece tam, kde na vás někdo čeká.

Předlohou divadelní hry je stejnojmenná kniha švédské autorky dětských knih Fridy Nilsson. Úspěšná spisovatelka vydala již jedenáct titulů, které byly přeloženy do řady jazyků. V roce 2014 získala cenu Astrid Lindgrenové a jako o nové Astrid Lindgrenové se o ní ve Švédsku hovoří.

Famózní zpracování této knihy herci Divadla Polárka jsme si velmi užili. Výborné herecké i hudební výkony, netradiční scénické pojetí, autorská hudba a písně živé kapely na jevišti, interakce s diváky, humor. Určitě poprvé jsme v divadle zažili polštářovou bitvu napříč celým hledištěm a nápaditá byla i Gorilina příprava „volských ok“ v přímém přenosu (včetně následné konzumace).

Kdo jste představení neviděli, určitě si ho nenechte ujít – skvělý zážitek pro malé i velké diváky!